Venku svítí slunce, květiny kvetou a příroda se rozzářila v milionech odstínech zelené barvy jarních lístků. V myšlenkách se pořád vracím na náš nedávný výlet do Horního Hradu zvaného Hauenštejn, jehož historie sahá až do 13.století.


Styl anglické novogotiky, dochovaná mohutná okrouhlá věž, cimbuří z přestaveb v 19. století a zdivo původního paláce nad ostrohem, ozdobné štíty, arkýře, věžičky a nová vstupní brána s řadou architektonických ozdob, tvoří výjimečný prostor, půdu, ze které se probouzí bájný Fénix.

Projekt na záchranu Horního Hradu má za sebou spoustu hodin práce, puchýřů, odřenin, dobré nálady a hlavně skvělých lidí a tolik potřebných finančních prostředků. Líbí se mi myšlenka, se kterou majitel hradu Pavel Palacký, otevírá možnost veřejnosti podílet se na opravě, možná by bylo lépe říci ... stavbě hradu. Z Horního hradu se stává kulturní centrum z jehož nezapomenutelných akcí, jdou prostředky právě na opravy a rekonstrukci hradu a zámku Hauenštejnu.

Přijala jsem pozvání od mého dobrého kamaráda Kata, který je členem hornohradské dvorní gardy Savioli.

Tento spolek šermířů dokáže vytvořit neopakovatelné stylové prostředí šlechtického sídla. V pravých renesančních kostýmech jim bylo asi pěkně horko a středověká brnění, plátěné stany, ukázky soubojů a bitev se širokým sortimentem chladných, bodných i sečných zbraní, skvěle doplnily kouzlo tohoto mystického místa. Střelba z luku i kuše a ukázky ovládání historických zbraní, tohle všechno si děti i dospělí mohli vyzkoušet na vlastní pěst. Při jejich výstupu se chvilkami tajil dech, ale ani úsměvy nechyběly, když pouliční herci rozehráli své divadlo.

Na zahájení hradního léta 2007 a pálení čarodějnic přišlo nepočítaně lidí, byla slyšet hudba hudců písní středověkých z kraje Karlova, u hradní věže pod nádhernou stoletou lípou se se svými dravci utábořili sokolníci z agentury Merlet a na nádvoří předvedl koňák Vašek s klisnou Majdalenkou dokonalou souhru bez ohlávky a sedla.


Líbí se mi originální nápad hradního mecenáše Petra Hrocha Bindera z Libně, který se vydal na 1450 km dlouhou pouť z Prahy do Vatikánu v dobovém odění a dřevěnou plastikou svatého Václava na zádech. Jeho myšlenka je nesobecká, zajímavým a čestným způsobem upozorňuje, nebo poukazuje na věci, které ho nenechávají chladným. Se svou družinou diskutuje a rozšiřuje tak povědomí o Horním Hradě. Z příběhů, které nasbírá na této cestě, bude napsána kniha "Cesta poutníka Hrocha do Vatikánu" a výtěžky z ní půjdou na další potřebné opravy Hauenštejnu.


Auto, které bylo zapůjčeno na tuto akci a při zahájení hradního léta bylo pomalováno dětmi, bude možné získat v aukci. Stejně tak i můj obraz "Fénix", kterým zřejmě mé podvědomí nastínilo kam povedou mé kroky. To jsem ještě nevěděla, že se s Fénixem setkám osobně na erbu tohoto hradu. Kdo ví, možná se tím tak trošku maličko zapíšu do historie:)

Až pojedete okolo, zkuste načerpat energii na Horním Hradě, je to kouzelné místo... :)
Krásný den všem :)

Komentáře
Poslat nový komentář